Život se stomií

Je mi 26 let a měla jsem ulcerózní kolitidu. Jelikož mi nezabrala medikamentózní (léky - kortikoidy, ..) ani biologická léčba (Humira, Remicade), byl mi doporučen chirurgický zákrok - vytvoření dočasné ileostomie (vývodu). Když jsem se o nutnosti odebrání tlustého střeva a vytvoření stomie dozvěděla, dost mě to sebralo. Ale hned nato mi došlo, že horší už to nebude a operace mi může jen pomoci. Od svého gastroenterologa jsem dostala kontakt na jednu holčinu, která už stejnou operaci prodělala. Spojila jsem se s ní a dostala odpovědi na spoustu svých dalších otázek (I když máte naprosto skvělého gastroenterologa, který Vám vše podrobně vysvětlí, je určitě dobré a uklidňující spojit se s někým, kdo už má stejnou operaci úspěšně za sebou.). 

První týden po operaci byl strašný! Musela jsem se naučit o stomii pečovat a především se s tím v reálu vyrovnat. Pak jsem ale zase začala pomaličku normálně fungovat. Bylo to senzační! Začala jsem opět chodit ven s přáteli, nakupovat, cestovat, hrát minigolf.. Nic z toho před operací při aktivní kolitidě už nešlo. Stomie mi pomohla zpátky do života. Nikdo ´nezasvědcený´ to na mě nepoznal!

Je ale pravda, že když mi po pěti měsících zazvonil telefon a můj skvělý chirurg mi sdělil termín další operace (odstranění zbytku tlustého střeva a konečníku, vytvoření pouche..), moc jsem se těšila!

Pokud se chcete zeptat i na cokoli kolem ulcerózní kolitidy, stomie, zážitků z endoskopií, .. jen pište;)   

Anet´